Den červeného deštníku

Každý rok si 17. prosince připomínáme Red Umbrella Day – Mezinárodní den boje za ukončení násilí páchaného na sexuálních pracovnicích a pracovnících. Tento den vznikl jako pietní připomínka obětí sériového vraha z oblasti Green River v USA. Postupně se ale stal hlasem lidí, kteří dlouhodobě upozorňují na násilí, jež je v sexbyznysu běžnou součástí každodenní reality. Tento den se proměnil v den věnovaný viditelnosti sexuální práce a boji proti násilí. Červený deštník (red umbrella), používaný od začátku 21. století, symbolizuje ochranu a základní právo na bezpečnou práci a bezpečné pracovní podmínky v sexbyznysu.

Data z výzkumů za posledních dvacet let ukazují jasný obraz: sexuální práce patří mezi činnosti s nejvyšším rizikem pracovně podmíněného násilí. Fyzické nebo sexuální napadení zažilo 45 až 75 % osob pracujících v sexbyznysu. Podle dlouhodobých studií publikovaných v American Journal of Public Health je zvláště vysoké zastoupení fyzických útoků (19–67 %) a sexuálního násilí (14–54 %), a to jak ze strany klientů, tak partnerů v osobní životě. Některé studie ukazují, že násilí v intimních vztazích zažila až polovina dotázaných. To vyvrací častý mýtus, že riziko se týká jen „ulice“. 

Jak je to v ČR

Podobný obraz přinášejí i data z České republiky. Téměř 45 % dotázaných uvedlo, že zažili vynucený sex. Více než třetina byla nucena k praktikám, se kterými předem nesouhlasila. A skoro polovina žen pracujících na pouliční scéně zažila fyzické napadení. Tyto zkušenosti nejsou ojedinělé. Jsou natolik časté, že se pro mnoho osob v sexbyznysu stávají „normální součástí práce“. Právě to je jeden z nejzávažnějších problémů.

Proč se to děje? 

Výzkumy se shodují, že hlavní roli hrají kriminalizace sexuální práce, stigma a diskriminace. Když je práce lidí v sexbyznysu považována za něco „nelegitimního“, útočníci se cítí bezpečněji a oběti se bojí vyhledat pomoc. Přehledy obětí a ochoty hlásit násilí policii naznačují, že mnohé sexuální pracovnice*níci neoznamují útoky právě kvůli obavám z trestního postihu nebo dalším omezením (např. odebrání dětí). Oběti násilí nenahlásí hlavně ze strachu ze zhoršení své osobní situace. Kriminalizace tak násilí nebrání, naopak ho zvyšuje. Naproti tomu jurisdikce států, které přijímají přístupy založené na dekriminalizaci a harm‑reduction (např. Nový Zéland, Mexiko, Nizozemsko), zaznamenávají zlepšení přístupu sexuálních pracovnic*ků ke zdravotní péči, nižší úroveň násilí a efektivnější spolupráci se státními institucemi. Znatelně to tedy vede k lepšímu mapování rizik a cílenějším intervencím.

Red Umbrella Day proto není jen dnem vzpomínky. Je připomínkou toho, že násilí na lidech v sexbyznysu není „jejich osobní selhání“, ale důsledek společenských a právních podmínek. Je to výzva k tomu, abychom se přestali tvářit, že se nás to netýká. Protože bezpečí, důstojnost a právo na ochranu před násilím by neměly záviset na tom, jaký druh práce člověk vykonává.

Proč je Red Umbrella Day důležitý?

Protože nejde jen o vzpomínku. Je to výzva ke změně. Organizace po celém světě v tento den připomínají, že lidé v sexbyznysu potřebují:

• konec kriminalizace,
• zákaz diskriminačních postupů,
• a uznání, že sexuální práce je práce — tedy přístup k běžným pracovním a sociálním právům.

V zemích, kde dekriminalizace proběhla, už dnes vidíme jasné výsledky: lepší zdraví, větší bezpečí, férovější pracovní podmínky a menší stigma.

A otázka pro nás je zřejmá: Stane se to někdy i v České republice?