Naše práce má smysl
Příspěvek vznikl díky práci celého týmu Poradenského centra Ostrava a terénního programu Moravskoslezského kraje
Rádi bychom Vám představili příběh jedné z našich mnoha klientek – žen, kterým se snažíme pomáhat i v situacích, které se mohou jevit jako beznadějné.
Paní P. je v současné době 47 let a pochází ze Slovenska. Většinu svého života však žije na území České republiky. Je velmi osamělá. Nemá vlastní děti a neudržuje vztahy ani se svou původní rodinou. Neměla štěstí ani v partnerských vztazích, ve kterých často čelila psychickému a fyzickému násilí. Ve snaze být si s jedním z partnerů blíže, začala společně s ním užívat návykové látky. Po nějakém čase a z důvodu finanční tísně začala okolo roku 2009 poskytovat sexuální služby. Prošla několika nočními kluby i priváty. Nakonec se pracovně „usadila“ v jednom z klubů na Moravě. V práci byla paní P. vždy spolehlivá a zodpovědná. Při poskytování služeb se chránila, byla nápomocná při zajišťování provozu celého klubu. V klubu zastávala i funkci provozní, barmanky, tanečnice i sexuální pracovnice. Zde jsme jí i poprvé v roce 2014 potkali.
Paní P. byla na počátku spolupráce značně nedůvěřivá. Velmi si chránila své soukromí a nebyla příliš sdílná. Při našich výjezdech do terénu jsme se setkávali opakovaně a nakonec se nám s ní podařilo vybudovat vztah vzájemné důvěry a bezpečí. U klientky jsme v pozadí našich rozhovorů vnímali obtížnou životní situaci a naléhavost některých témat. Nikdy jsme však paní P. nepřesvědčovali k jejich řešení, nehodnotili jsme její životní styl a nenutili jí ke sdílení něčeho, co nebyla připravena sdílet. Vždy jsme při vzájemném kontaktu dbali na to, abychom vytvořili bezpečný a respektující prostor. Pravidelně jsme jí připomínali možnost využít naší pomoci a podpory. Časem si klientka zvykla na naše pravidelná setkávání a začala využívat zdravotních služeb v podobě ověřování zdravotního stavu prostřednictvím rychlotestů na pohlavně přenosné infekce.
Rovněž s námi otevírala téma, jak se jí daří chránit své zdraví a bezpečí při práci se zákazníky. Vždy využívala kondomy a další prostředky prevence. Skrze téma zdraví a fungování klientky na sexbyznysové scéně se nám postupně dařilo budovat vzájemný důvěrný vztah. Klientka byla sdílnější i ohledně témat týkajících se její životní situace. Svěřila se nám, že v klubu nejen pracuje, ale i bydlí a nemá žádné blízké sociální vztahy. Z kontaktu se zákazníky je již dlouhodobě vyčerpaná. Peníze však potřebuje proto, aby měla finanční prostředky na jídlo a základní potřeby. Svůj smutek a pocit osamělosti zaháněla občasným užíváním pervitinu.
Někdy se jí podařilo navázat partnerský vztah, od něhož si klientka slibovala blízkost a lásku, po kterých tolik toužila. Obvykle se však jednalo o muže, kteří klientku využili finančně či se k ní chovali násilnicky. Společně s paní P. jsme proto začali citlivě otevírat jejích představy o budoucím životě. Doptávali jsme se, zda je pro ni současný životní styl stále vyhovující, zda si pro sebe přeje nějakou změnu, jak by případně tato změna mohla vypadat a v čem by mohla klientku podpořit naše organizace. Klientka se začala otevírat možnosti nástupu do léčby, zahájení úplné abstinence od návykových látek, odchodu ze sexbyznysu a terapeutické práci na sobě. Přála si najít běžné zaměstnání, vlastní finančně dostupné bydlení, poznat hodného partnera a cítit se dobře. Začali jsme společně s paní P. hovořit o konkrétních krocích, jak této změny dosáhnout.
Mezitím přišlo covidové období a s ním spojená opatření a omezení služeb v klubech. S paní P. jsme na řadu měsíců ztratili kontakt. Klub byl uzavřen, telefonní číslo bylo nedostupné, na sociálních sítích klientka nereagovala.
Znovu jsme se náhodně setkali po necelých dvou letech v jiném nočním klubu. Klientka vypadala velmi unaveně a vyčerpaně. Po předchozích zkušenostech jsme snadno navázali další spolupráci a zprostředkovávali jak zdravotní, tak poradenské služby. Pod vlivem pocitu vyhoření, začala ve větším množství užívat pervitin. Od posledního partnera se nakazila žloutenkou typu C, kterou se nám podařilo zachytit díky pravidelnému vyšetřování. Zažívala pocity smutku, beznaděje, osamělosti a ztráty životního smyslu. Toužila pro sebe po životní změně, nevěděla si však rady, jak na to. Často mluvila o tom, že život pro ni již nemá smysl a uvažuje o sebevraždě.
S klientkou jsme začali být v intenzivním osobním kontaktu. Podporovali jsme ji v její náročné životní situaci, dodávali naději, odvahu a společně hledali řešení. V kontextu finanční nouze jsme jí poskytovali potravinovou pomoc. Během toho jsme společně hledali možnosti, jak klientce pomoci nastoupit do některé z terapeutických komunit, která by jí otevřela i možnost bezplatné léčby žloutenky v ČR. Po celou dobu jsme podporovali klientčinu motivaci ke změně, nabízeli prostor pro ventilaci smutku, beznaděje, frustrace a obav. Pomáhali jsme jí v hledání nových životních směrů a alternativ a dodávali naději. Situaci nám velmi komplikoval fakt, že klienta nemá české občanství, a je již řadu let zcela mimo systém (nemá trvalé bydliště v ČR, neplatí si sociální ani zdravotní pojištění, nemá nájemní ani pracovní smlouvu).
V průběhu této spolupráce nám klientka jednou v nočních hodinách zavolala, že musela z klubu, v němž dosud bydlela, odejít a skončila nečekaně na ulici. Nevěděla si rady, co má dělat. Byla vyděšená. Ocitla se z hodiny na hodinu v noci v zimě na ulici bez osobních věcí, finančních prostředků a základních potravin. Za klientkou jsme bezprostředně vyrazili s dekou a potravinovým a hygienickým balíčkem. Pomohli jsme klientce obratem vyřídit místní noclehárnu pro ženy. Denně jsme v té době byli s klientkou v kontaktu. Přišla další traumatická zkušenost. Klientka nás kontaktovala s tím, že byla na ulici znásilněna. Poskytovali jsme jí akutní krizovou intervenci a poradenství, jak postupovat při komunikaci s policí, co ji čeká v průběhu vyšetřování. Nabídli jsme jí právní a terapeutickou podporu. Po dohodě s vedoucím noclehárny se nám podařilo vyjednat možnost, aby klientka směla po několik nocí zůstat v noclehárně, přestože neměla vůbec žádné finanční prostředky. V průběhu dne pak zůstávala v denním stacionáři pro ženy bez domova. Po celou dobu jsme s paní P. hovořili o stávajících možnostech pomoci, jejích potřebách a představách. Ona si přála jediné – změnit svůj život, odejít ze sexbyznysu, nastoupit do léčby a pracovat sama na sobě.
Podařilo se nám pro ni vyjednat spolupráci s neziskovou organizací pro lidi bez domova s možností přestupu do terapeutické komunity pro léčbu závislostí. Klientka prošla motivačním rozhovorem a splnila podmínky pro přijetí do komunity. Do doby odjezdu do komunity s námi byla pravidelně v kontaktu. Aktuálně je v léčbě a my jí velmi přejeme mnoho sil v jejím úsilí změnit dosavadní způsob života.
Co jsme se díky této klientce naučili? Nikdy není pozdě na změnu, každá situace otevírá určité možnosti řešení, je potřeba být trpělivý a netlačit na změnu a reagovat na aktuální osobní motivaci, která se může v čase měnit.
